Navsteva a ustrelene vousky.

Mladenec me prijel predstavit domu rodicum. Byli to moc hodni rodice. S prababickou si pisu dodnes a deti slibily, ze ji poslou fotky pravnoucat. Po predstaveni jsme zmizeli nahoru do bytu kluku. Ja s sebou tahla nespokojeneho kocoura. Kocour me poskrabal a ted sedel v koute a cekal na chvili az nekdo otevre dvere, aby zmizel. Prohlizeli jsme si knizky, fotky, hracky a potom mi ukazal vzduchovku. Nahore na policce stala drevena soska cerne kocky s bilymi umelymi vousky. Vzduchovku jsem si chtela podrzet. Ani nevim jak, ale vysla rana. "Ustrelila jsi kocce vousky." Snazili jsme se upravit visici vousky, jak to slo, ale ono to neslo. Uklidili jsme vzduchovku a sli jako by nic zase dolu. Kocour pred nami davno zmizel. Asi se bal o sve vousky. Dostali jsme najist, sli se projit po meste a priste jsem zase smela prijet. Nevim, jak vysvetlil visici vousky. Treba neni nutne nektere veci vysvetlovat, nebo si jich nikdo dlouhou dobu nevsiml. Na vzduchovku jsem uz nesahla. Jedine na strelnici pod dozorem. Majitel strelnice vousky nemel. Copyright (c) Marie Neumann Pottsville, 5/26/2009