Rytir

Rytir konecne chytil kone a tak mu domlouva: vidis, ty pitomo, husite zase vyhrali, a to vsechno kvuli tobe. Dal bych te do fasirky, ale zrovna troubi halali, a tak se mnou pojedes na hony. Kun se uz poucil, prvniho drzeho psa kopl do tlamy a kloni hlavu, aby nevrazel do vetvi. Jeste by mu mohly vypichnout oci. Po honu rytir kone chvali: bude z tebe dobry kun, i kdyz jsi ponekud maly. Vecer kun klopity, klop, pres dreveny most. Na hony se tesi, je to zabava hodna rytire. Copyright (c) Marie Neumann 3/28/2015

Brneni

Jede rytir na koni,
ma na sobe brneni.
Za nim kluse podkoni.
Kun rytire nese,
pod dvojim brnenim se trese.
Podkoni, sundej rytiri brneni,
mne se do valky nechce.
Ty, hnedaku nevzdychej,
do klusu se dej.
Podkovami zakres o kameni
a kopyty zadupej.
Vytahnu palas,
mec se ve vzduchu zablysti.
Trubka troubi,
padaci most klesa,
do zamku klopytej
a v hale zbroj sundavej.
Padaji hrnce, poklicky
a plechove nadobi,
helma se kutali.
To nejsou plechove pohary,
jenom nakolenice.
Kun setrasl brneni,
zene se pres louku,
a ted mizi v dalce
- zbabele se vyhnul valce.

Copyright (c) Marie Neumann
3/26/2015

Toulani

Chtela bych se jen tak toulat,
mrholenim podzimu jit,
kolem malych natlacenych domku,
a snit o tom jeden z nich mit.
Obe dve nohy by slapaly tak,
jak dve zdrave nohy chodi bez hole
po pesine v lese - slysis?
Tam nekde blizko je vodopad
a v dalce je slyset beceni ovci,
buceni krav a stekot psa.
Nikdo me nedoprovazi,
nikdo se za stromy neskryva
a nehlasi, tady se coura
Mana jedna uzalovana, oskliva.
Jen tak jit, dychat cerstvy vzduch
a nekourit na hajzlu, ani na ulici,
a vubec nikde nekourit.
Maly domecek mit a v nem kocku,
co se dvakart do roka mrouska.
Maly domecek mit a nikoho nezdravit,
jenom pani na rohu ulice,
protoze si zlomila nohu a ted nechodi.
Dojit ji pro vodu, jenomze ona chce
caj s rumem a kostkou cukru,
a take prinest chleba a vubec cely nakup,
protoze pani se nepostavi na nohy.
Zatim toulavou kocku prejelo auto
a na toulani bez dozoru neni klid.
Pani uz chodi a tak se vyhybam
rohovemu domku dole v ulici,
protoze by treba jeste chtela podekovat.

Copyright (c) Marie Neumann
Pottsville, 3/15/2015

Vrabec

Vrabec sbira klacicky na hnizdo a vypleta, co bylo poskozene zimou. Pani Vrabcova diriguje: tady bude loznice, detsky pokoj a jidelnu vymalujeme. Na zachod se chodi ven. Na noc se vrabci stuli do hnizda a Vrabec se pta: Kolik vajicek letos budeme mit? Jeste nevim. Snaset zacnu zitra. Copyright (c) Marie Neumann 3/9/2015

Hrasek

Hrasek, hrasek zeleny, ty uz mne nechces, muj Pepicku mileny. A ja te nechci, a ja te nemiluju, a ja te nemam rad, protoze jsi vcera, protoze jsi vcera, sla se mnou krast. Vedl jsem te na pole, co patrilo JZD. Trhala jsi lusky hrachu a byla jsi plna strachu. Snad nas nikdo nechyti, zavreli by nas do chlivku k praseti. Hrachu, hrasku zeleny, nikomu to nepovis, nebo Pepik prestane byt muj kamarad, a uz mne s sebou nikdy nevezme krast. Copyright (c) Marie Neumann 3/8/2015 Takhle tedy vybiram lidovky, to me ten Pepik naucil veci.