Kocour zabijak

Nasli zahozeneho kocoura, zzelelo se jim ho, a maminka ho prinesla detem jako nahradu za deti, ktere zatim jeste nemeli. Kocour se zabydlil a verne se stehoval s rodinou z mista na misto. Dostaval nazrat a za pomoci vodniho postriku se naucil, co smi a co nesmi. Brzy zjistili, ze kocour ma zaduchu. Tak zacaly navstevy u veterinare. Jinak si kocour delal, co chtel. Chytal mysi, rejsky, krtky, denky, veverky, take ptaky, a vubec vsechno, co se dalo chytit, zabit a sezrat. Jednou v noci byla rodina vzbuzena hlukem v pradelne. Sli se podivat. Kocour zabijel holuba. Mlatil jim o zed. Ja ti dam, ja ti ukazu. Tu mas a tu mas. Bila holubice  marne se brani. Zrzavy vrah si uz pochutnava na ni. Zbyly po ni bile perute. Kocour, protoze mel zaduchu, byl velice tlusty. Byl take nadany herec. Nic mu nebranilo v tom, aby chodil zebrat k sousedum. Narikal tak upenlive, ze kocoura krmili. Rikali mu Pierre. Chudinka hladovy Pierre. Chudinka hladovy Pierre si troufnul i na srnku. Visel ji na hrbete, dokud ho nesetrasla a neodesla. Kdyz pribylo do rodiny miminko, kocour zabiral okamzite miminkem uvolneny a jeste teply pelisek. Postylku zase uvolnoval, kdyz se miminko vracelo zpatky a stehoval se do velike postele. Chudinka Pierre si delal, co chtel a chodil domu oknem, Jedine, ceho se bal byla postrikovaci lahev s vodou. Copyright (c) Zima 2007 Marie Neumann, Stephenville, Texas