Srpen

Vrabci, co blbnete, nikam prece neletite. Na strechach schuzujete a povykujete. Kam poletite? Na slunecnicova pole, nacpat se drive, nez bude hole. Sousedum do zahrad, sezobat, co se da. Mouchy a hmyz take, kdyz uz nam nadavate. Copyright (c) Marie Neumann Pottsville, 5/11/2011

Maminko

Maminko, kup mi ponicka, zaclony, pocitac a bryle. Kup mi auticko a nauc mne sporit. Copyright (c) Marie Neumann 3/2012

Ptaci

Jsem tu pro srandu vrabcakum, kteri s chuti sbiraji, co jsem prave zasela. A kavky jsou take tu. Odnesla jsem krmitko, jejich zdroj obzivy. Ode dneska se budete muset postarat sami o sebe. Vsak to umite. Copyright (c) Marie Neumann Pottsville, 2011

Mesice

Hluchy kaminky na zed hazi v mesici zari. Slepy bubnuje na buben, rika, ze v dubnu uz tady nebudem. V lednu se tezce z postele zvednu, odhodim perinu a jdu odhazovat snih. V unoru jsou snehu uplne zaveje. Uklizet snih, sypat popel, uklizet snih, sypat sul. Uklizet snih a lopatou hazet. Uz aby byl brezen. V breznu si na slunicko sednu a koukam, jak taje snih a ja si vyhrivam kosti. Copyright (c) Marie Neumann Pottsville, 2011

Navraty

Tady nekde blizko musi byt nadrazi. Dlouha ulice po leve strane lemovana domy. Tady nekde bylo nadrazi. Bylo mi deset a nohy mne bolely od dlouhe cesty pesky tak, ze mi mohly upadnout. To jsme jeste byli vsichni kamaradi a starali jsme se jeden o druheho. Bratr si me prijel vyzdvihnout z prazdnin, ktera jsem stravila u nejstarsi sestry. Vraceli jsme se domu. Nadrazi je stale na starem miste. Copyright (c) Marie Neumann 5/14/2014

Zahradka

Letos jsme nevysazeli zadne slunecnice. Vypada to, ze budeme mit aspon jednu ze zapadleho seminka z lonskeho roku. Vytrhavala jsem pampelisky a krmila sousedu kralika. Dostala jsem zakaz kralika krmit, protoze kdyz kralik pojde, bude to moje vina. Kralik ted na mne kouka z klece a doufa, ze dostane vic pampelisek. Mam se zeptat sousedky, jestli smim krmit kralika, nebo ne? Radeji ne. Vsechno na zahonu buji. Kvetinam, ktere Joan vysazela, se dobre dari a tak se rozmnozuji. Misto dvou keru pivonek ted mame tri. Treti si samozrejme vybral misto na zacatku zahonu, aby ho bylo dobre videt. Joan vybrala kvetiny tak dobre, ze kdyz jedny odkvetou, druhe zacinaji kvest. Na Den matek jsme uvazali cervenou stuzku na dva serikove kvety. Pro Jindrovu a moji matku. Stuzky drzi dobre a fialove kvety krasne voni. Rada bych vysazela konvalinky v koute zahrady, ale on by je treba zacal nas kocour zrat. To si radeji necham kocoura a na konvalinky se budu chodit divat do sousedovy zahrady. Prvni odkvetly hyacinty. Byly tak blizko k narciskam, ze jsem dva presadila. Nedari se jim dobre, asi potrebuji narcisly, ktere buji. Vloni jsem zasazela osm novych tulipanu. Pak jsem videla veverku se hrabat v zahonu, a samozrejme jsem ji obvinila, ze nam sezrala nove tulipany. Nesezrala. Rozkvetlo jich vsech osm. Kdovi, co hledala na zahonu. Treba tulipanove cibulky - a nenasla. Veverka letos vi, ze se u nas nesmi ukazat. Vdovec denka preckal dlouhou zimu v nore pod zahonem. Na jare odklidil spadane listi pokryvajici noru a obnovil oba dva vchody. Sousedka rikala, ze ted beha pres jejich zahradu k jejich sousedum a tam se schovava v trubce. Prvni se k nam vloni nastehovala denci samicka. Udelala si domov pod krytem do sklepa a zacala snaset zasoby. Jedno rano jsem nasla rozhazene potraviny, rozhrabanou hlinu a denka zmizela. Samecek si vyhrabal na zahonu hluboke nory jaksepatri. Proto preckal dlouhou zimu. Jinou denku si zatim nenasel, takze letos nebudou zadne malicke denky. Po hyacintech rozkvetly svetle zlute narcisky. Kdyz byly v plnem kvetu zacinaly se rozvijet tulipany. Aloe, kterou jsem presadila do zahonu, zahynula. Presadila jsem ji prilis brzy. Po tulipanech rozkvetly dva kere srdcovek. Veliky cmelak se zavesil na jeden kvet a vetevka se sehnula pod jeho vahou. Houpajici se cmelak pokracoval ve sbirani pylu i v desti a neprestal az do sera. Ted jsou na rade fialove kosatce vedle ruzovych srdcovek. Jediny strom rokvetl bilymi kvety ve tvaru krize. Mezitim vysunuly sve meciky dve gladioly ze sesti. Kralik se na mne porad smutne diva a kocour chce ven. Zasadili jsme dva rajcatove keriky a papriky. Potom se dalo do deste. Po svetle zlutych narciskach rozsvitily tmave zlute s cervenymi tulipany. Kvete pazitka fialovymi bambulkami a pivonky jsou obsypane zelenymi kulickami poupat. Veliky cmelak se uz nemuze dockat. Prikoupila jsem jeste dva dalsi rajcatove keriky od stareho pana, ktery je pestuje ve skleniku. Je jaro, a jaro je od toho, aby se sazelo, vytrhaval plevel, a koukalo, jak to vsechno kvete. Jestli bude tolik prset jako prsi v letosnim kvetnu, vyroste zahrade plnovous z travy. Priletela vcela, vcelka, vcelicka, v porovnani s velikym cmelakem. Zazelenal se plot a brzy bude na case ho ostrihat podle sousedovic pradelni snury. Chrysantema ma take zelene listky, ale ta pocka s kvetenim do podzimu. Objevil se plevel. Spousta ruznorodeho plevele, jako divoke jahody, pampelisky (ne kraliku, ty nejsi nas, takze ti nemohu zadne dat), jitrocel, a hele, pomnenky, vyhonky javoru (ne, my si vas nemuzeme nechat, je to tady pro vas prilis male). Kvete paprika drobnymi, bilymi kvitky. O nekterych rostlinach nevim, jestli jsou plevel nebo neco jineho. Jestli budou pekne, proc si je nenechat a povysit na okrasne rostliny? Bily kosatec na zahonu sviti jako cista plenka. Kocour se vcera se mnou poflakoval na zahradce. Nechala jsem mu otevrene dvere. Chvili se dival k brance - pustila jsem ho z oci - a kocour nebyl. Prochodila jsem okoli, koukala za popelnice ... Zrzave zvire se prece nemuze hned tak ztratit. Zavrela jsem dvere a prohledala dum, podivala se na vsechna jeho spici mista. Potom mne napadlo, ze bych se mohla jit podivat do sklepa. Spal na houpaci zidli. Zvire se drzi doma, proto ho jeste porad mame. Posekali jsme travu, takze zadny plnovous na zahrade nebude. Vykopala jsem nekolik tulipanu, ktere letos nekvetly. Nekolik jich melo i tri cibulky tesne natlacene k sobe. Asi nema smysl je vysusit a na podzim znovu zasadit. Bude lepsi koupit nove. Jedna cibulka se zdala v poradku. Proc tulipan nerozkvetl, nevim. Vcera zase zaprselo a pres noc v koute zahrady rozkvetl bily rhododendron. Povazovala jsem ho za neduzivy, protoze ma nazloutle listy, ale zase tak neduzivy neni. Zatim rozkvetl prvni kvet a ker ma hodne poupat. Protrhala jsem pazitku, aby ruzovy ker mel vice mista. Prvni pivonky budou cervene. Uz se pomalu klubaji z poupat. Davaji si na cas. Vratili jsme se z nakupu a v zahradce nas vitala ruzovo cervene rozkvetla pivonka. Na rhododendronu se rozvinul druhy kvet. Kocour chodil dva mesice na zachod do prostoru pod verandou, kde se driv skladovalo uhli. Nekde chytil cervy a tak odmital chodit do svych bedynek vysypanych roztlucenym sterkem. Byli tam cervi. Sli jsme k zverolekari, ten mu potukal lek vzadu na krk a kocour uz zase chodi do svych vydezinfikovanych a novym sterkem vysypanych bedynek. Ale do sklepa nesmi. Jindrisek by ho hnal svinskym krokem. Kocour ulovil velkou lucni kobylku a hrde ji donesl dovnitr, aby si s ni hral. Jindra kobylku vyhodil ven. "Ty jsi ale takovy. Jak se ma naucit lovit, kdyz mu vsechno vyhodis?" U ruzoveho kere je soska dvou zelenych zab houpajicch se na houpacce, pomalu, nahoru, dolu, zda se. Na konci zahrady nahle neni garaz, ale branka, a pred brankou socha mirne shrbeneho slouziciho v cervene livreji s lucernou vita hosty. Obesli jsme ulici, abychom videli maly domek s tak privetivou zahradou. Ticho rusi prilis hlucni studenti sedici v hospode a pijici pivo, jako kdyby zitra uz zadne nebylo. Vypili by hospodu do dna, kdyby na to meli. Ne, to byla jina zahrada. To jenom zda se. Hraskove zelena okna garaze taji vchod do zahrady, ktera rozrusta se. U vchodu do zahrady stoji kulaty stul, ctyri zidle a barevny slunecnik. U stolu podrimuje deda. Rajcata kvetou. Polovina ruzovo cervenych pivonek otevrela sve kvety slunci. Obletava je jedina mala vcelka. Bily kosatec odkvetl, taktez serik, narcisky a tulipany. Je posledni den mesice kvetna. Boli mne zada a zanedbana zahrada buji. Vcelku delnicku sezobl ptacek a cmelak jednoho rana nepriletel. Pivonky kvetou nadarmo. Cervene pivonky rozkvetly, zatim co jsem spala. Kocour domaci sedi a ceka u dveri, trpelive, nalehave se dozaduje otevreni, protoze chce ven. Zrovna objevil zivot na cerstvem vzduchu, dzungli v kerich a zahradni vune. Uci se lovit, nebo se jenom kouka, zere travu, vali se v prachu, raduje se ze slunce, vetru a pachu, zeleneho listi a divociny v zahrade. Jindrova ruze ma pet cervenych poupat a bude jich vic. Rozkvetla bila pivonka. Za prazcem pry maji vosy hnizdo. Je treba pristavit jeste jeden schod do garaze. Soucasne dva jsou prilis vysoke. Jindra se z posledniho skutalel do travy. Nastesti. Neduzivy rhododendron neni rhododendron, ale mountain laurel, statni ker statu Pennsylvanie (muj slovnik nenabizi preklad, takze si to budete muset najit sami). Ker kvete naplno. Zahnala jsem veverku a denka se uz dlouho neukazal. Jeho nory zapadavaji listim. Kytice velikych rudych pivonek krasli zahradu. Kocour zase proklouzl ven. Ciha na denku. Vcera proleteli dva belaskove. Chvilku tancili nad zahradou. Sousedu psicek steka. Snad se mu podari zahnat kocoura domu. Na tak maleho psa steka velice hlasite. Dnes prestekal sekacku travy. Takhle ustekaneho pejska jsem uz dlouho neslysela. Vsak take za to dostava nazrat a jednou za mesic ostrihani nakratko. Jenom ocas mu vlaje. Kocour uz tahne domu. Prisla bourka. Vitr povalil sosku zab, orval odkvetajici pivonky, a lijak vyvalel v blate cervene ruze. Trava bude zase brzy porebovat posekat. Kocour se vcera zase dostal ven. Umi se lisat: "Ja jsem prece tvuj hodnej kocour." Za chvili jsem slysela piskani denky. Kocour musel dovnitr. Rano se denka odstehoval zpatky na hrbitov. V zahradce bylo moc kocky a slo tu o zivot. Na hrbitove je klidneji. Kocour se zase dostal ven. Sousedu kluci byli v lese a chytili tam zelvu. Samozrejme ji prinesli domu a zelva jim utekla. Snad je jeste porad v jejich zahrade, protoze se k nam pres plot nedostane. Je moc velka. Vloni seminko slunecnice zapadlo do spary v chodniku. Letos seminko zacalo rust. Malou pokrivenou slunecnici jsme nejdrive zaslapli a potom pro ni v zahradce vykopali jamku a znovu zasadili. Dostala dost vody. Ze zacatku to vypadalo, ze se ujme, ale potom zacalo byt prilis horko. Vedle ni byla jina mala slunecnice, ktera se k nemocne naklanela a dotykala se ji listy. Postavila jsem pres ne zidli, aby aspon byly ve stinu. Ujme se, neujme se? Vecer se na ne podivame, kdyz budeme odklizet zidli. Je vecer. Ujme se, neujme se? Slunecnicka se ted uplne opira o svou kamaradku. Ujme se neujme se? Slunecnice seveli listy ... Ustekany pejsek Ve Vratkove meli pejska. Jestli byl cistokrevny, nevim. Byl maly, bily s chytryma ocima. Byl to ustekany pejsek. Nejdriv stekal na listonose a kocky. Potom zacal stekat na sousedy a netrvalo dlouho, stekal uplne na vsechno. Takovy ustekany pejsek to byl. Lide si toho ze zacatku nevsimali, ale za nejaky cas jim to jeho stekani prece jenom zacalo lezt na nervy. Zavirali okna, prestali chodit si sednout do zahrad na lavicky, a jenom si rikali, jaky je to nevychovany pes. Stekal, kdyz byl na prochazce na vsechny ukaznene psy a jejich majitele. "Ma ten pes ale velikou hubu." Nekteri lide dokonce rikali, ze pes neni normalni. Tak majitele prestali chodit s pejskem na prochazky. Asi se prece jenom za nej stydeli. Jednoho vecera si psisko otevrelo hubu na policajta, a protoze bylo po desate vecer, policajt si promluvil s jeho majitelem. "Po desate hodine vecer ma byt klid a vas pes ho rusi. To za prve. Za druhe ja jsem uredni osoba a pes si na mne otevrel hubu. Pro dnesek mate varovani. Priste to bude pokuta." Pejsek dostal vynadano a druhy a treti den mu rikali, aby byl zticha. Ale pejsek zticha byt nechtel. Tak ho zacali okrikovat. A co se stalo s ustekanym pejskem? Nic. Jenom, ze uz tolik nesteka. Treba casem zmoudri a nebudou ho muset tolik okrikovat. Ale na kocky a sekacky travy steka, co muze. Ne, tak to nebylo. Jednoho dne prisel k sousedum na navstevu bernardyn. Pejsek, jako obvykle, si zacal otevirat tlamu. Bernardyn se klidne a pomalu priloudal k sousedovic plotu a z vysky se kouknul na psika. Psik spolknul steknuti a strachy se po ... . Pristich par dnu si sousede oddychli, nez psovi otrnulo. Steka porad, jenom se nezapomene predem se podivat pres plot, jestli tam zase neni bernardyn. Polovina cervna : Ostrihali jsme listy odkvetlych narcisek, aby bylo misto pro jinou zelen. Peti slunecnicim se dari dobre, jenom potrebuji vic slunce. Odkvetl a opadal rhododendron alias mountain laurel. Paprika ma jednu malou papricku velikou jako nehytek batolete. Je horko. K obedu jsme meli ovocny salat a k veceri brambory posypane pazitkou ze zahradky. Nevim, jestli jsem udelala dobre, kdyz jsem ostrihala listy narcisek. To poznam pristi rok. Ted striham bodlaky a vytahuji pyr. Kvete jedna jedina cervena ruze, bile bambulky cibule velikosti golfoveho micku a rajcata. Pes steka za plotem. Paprikovy ker se obsypava malymi paprickami. Vetsi papricka lezela na zemi o kousek dal a barvila se do cervena. Kdo, co ji utrhlo? Veverka? Denka? Vitr? Jak na tak malem kericku mohou vyrust velke papriky? Kvetou uplne male ruzove a zlute kvitky. Ze sousedovic zahonu se k nam pristehovaly rerichy. Na silnici od benzinove pumpy je napis: Modlete se za dest. O Slunovratu prisla zase bourka. Zkratila jsem samorostly zivy plot, ostrihala cervene pivonky. Po suchem keri se vine svlacec. Striham a lamu suche vetvicky. Nektere z nich poslouzi jako podpora rajcat. Pejsek nesteka. Moje slapani po zahonu se postara o nektery plevel. Vytahuji pyr rukama a je ho cim dal vic. Kocour se schovava za pivonkou a sousedovic psisko zuri. Pokouseji se ho uklidnit. Jack prostrihal ruze. Vecer jsme pres zed slyseli psa stekat na televizi. Ktery z programu se mu nelibi? Ostrihala jsem jeden ker srdcovek a dalsi bodlaky s mlecnou mizou. Po suchem keri se vine svlacec. Snedla jsem jednu divokou jahodu bez chuti. Jak to vypada, ve stinu u garaze vyrusta dalsi slunecnice. Pejsek je dnes zticha. Ostrihana zahradka uz neni tak hezka, ale stejne je to pekny kousek zelene mezi stromy - oaza pohody nabizejici posezeni pod slunecnikem s casopisem ke cteni a studenou limonadou. Cervena ruze stale kvete. Co bude delat svlacec az olamu a osekam cely suchy ker? Cizopasna rostlina eventualne obroste a zadusi cely strom, takze se stromem zahyne i liana. To jsem si myslela. S hruzou jsem se divala na obrazek na Internetu z Amazonskeho pralesa. Liana si sikovne vytvorila mrizovi z vlastnich zdroju. Uprostred stal poraneny, vyhnily, vykotlany a vydrobeny strom, a liana se sveze zelenala. Takze liana muze pretrvat sveho nedobrovolneho darce. Jak je tomu u lidi? Cizopasnik, impostor, prevezme vsechno. Lidska pamet je kratka a dejiny jsou plne omylu. Az osekam posledni suche vetvicky z kere, cizopasny svlacec, pokud se neuchyti nekde jinde, zahyne. Rajcata rostou dobre. Pejska odnaucuji stekat. Je tu krasne ticho. Dnes je prilis velke horko na sekani travy. Dari se tu dobre jeteli. Mala, zrzava denka se rano ochomytala u zadnich dveri - kdyz mne videla, odbehla. Porad olamuji suche vetve. Bude to chtit pilu. Copyright (c) Marie Neumann Pottsville, 5/19/2014

Mali kralici

Kdyz mama kralice citi, ze mali kralici tady budou brzy, tak si skube srst a vystyla jim mekkounke hnizdo. Kralicci se narodi slepi a nahati. Prvnich pet sest dni mama nepusti nikoho do blizkosti hnizda, ale co potrebuje, je voda - hodne cerstve ciste vody - a casto vymenovat. Kralice je tak zizniva, ze by mohla malym ublizit. Soukromi je nutne. Majitel tyto dny netrpelive preslapuje venku, kouse si nehty, a szira se zvedavosti: kolik ze tech kralicku ma? To uz mama pekne zere, lezi na boku a pilne koji. Za tyden majiteli dovoli, aby se jemne probral hnizdem a spocital to nadeleni. A tak kluk u snidane vitezoslavne hlasi: ma jich pet. Za dva dny po krmeni hrde oznami, ze jich ma sedm. "Ja jsem dva prehlednul." Mali kralici pekne rostou a ja nacase stlouci a pristavit nove kotce, chodit na jetel, trhat pampelisky a sekat travu. Marie Neumann (c) 5/21/2014

Rozbite nadobi

Slapu po strepech nadobi, ktere jsem rozbila a neuklidila pred dvaceti triceti lety. Marenko, neni odpusteni, ted plat, plat, plat. Vyhybam se strepum. Uklidte tu podlahu. Nadobi se rozbilo. Pozadejte nahradu. Kdyz mi neodpustis, budu ti chodit curat pod okno, kdyz jsi takova. Copyright © Marie Neumann 2011

Tlupa

Tlupa zavistniku, klevetnic a neprejicich, tech, kteru si mysli, ze prisli na svet prvorozeni, otvira hubu a tlaci se u dveri. Copyright (c) Marie Neumann 2010

Reflexe

Prechazim silnici u kostela. Na obloze se klene obrovska duha. Se mnou prechazi pani meho veku: "Dekuji za duhu", rika. Usmejeme se na sebe, protoze jsme zrovna dostaly darek - darek duhy, ktery nam vydrzi cely den. Je podzim. Jdu pesinou pro kola. Pod stromem stoji pani. Spadane listi pod stromem tvori korunu stromu. Spadane listi je odrazem koruny, odrazem na zemi, jako odrazem ve vode, ale spadane listi je opravdove. Stojime v uzasu nad obrazem, ktery jsme mely moznost spatrit. Obohacene pohledem, korunou stromu marnotratne poustejici listi, dekujeme, rozchazime se, a v srdci si odnasime obraz javoru, strasajicih zlute listi podzimu. Copyright (c) Marie Neumann Stephenville, Pottsville 2011

Kluci

Kluci Pres cestu prechazeli dva kluci Jimmyho veku. Kluk sel vedle mne se sklopenou hlavou, zatim co ja tlacila kocarek. “Rekni mi, az se za mne zacnes stydet a my potom prestaneme spolu chodit na prochazky. Zatim ale se mnou chod. Rada s tebou chodim na prochazku.” Kluk se rozpacite usmal. Asi jsem ho prokoukla. Odpovedel: “Budu chodit na prochazky s holkama.” “Copak ti nestacime my dve?” “To je neco jineho.” “Ja vim, nehodime se k tobe vekem.” Rozesmali jsme se. Klukovi bude na podzim dvanact. Copyright © Marie Neumann Frackville, 1985