Monday, February 24, 2014
Posilani balicku
Na stole sedi balicek. Nenasla jsem tu spravnou krabici, a tak je zabaleny ve stribrnem papire a omotany lepici paskou, aby se po ceste nerozpadl. To neni zadny balicek. Nema zadne rohy. Spise pripomina hroudu.
Bylo mi sestnact a posilala jsem domu perinu zabalenou v papire a prevazanou motouzem. Perina mela pruhovanou cichu, aby se
cestou neumazala. Listonoska zastavila sestru a rekla ji:
"Mate na poste perinu. Prijdte si pro ni, ale az navecer k zadnimu vchodu, aby vas nikdo nevidel, az to ponesete domu."
Byla jsem na koleji, kdyz sestra trhala svestky. Urodilo se jich toho roku hodne, a tak se rozhodla, ze mi nejake posle. Dorucili mi mokvajici balik obklopeny hejnem vos. Zavolala me vratna.
"Mate tady balik. Podrzte mi otevrene dvere." A novinami vyhanela vosy ze dveri.
Deda s babickou posilali uhledne balicky zabalene v balicim papire a prevazane k tomu ucelu koupenym motouzem. Motouz mel peclive uzliky a balicky vypadaly, tak jak maji balicky vypadat, aby delaly postovnim urednikum a prijemcum radost. Vsak v nich take byly knizky a zadne svestky.
Muj balicek spada do prvni kategorie. Je v nem deka, takze se za nim nepotahnou vosy.
"To se zase babicka vyznamenala", povzdychnou si. Jen doufam, ze se klukovi bude deka aspon trochu libit. V kazdem pripade bude hrat.
Copyright (c) Marie Neumann
Pottsville, 2/24/2014
Subscribe to:
Posts (Atom)