Novy byk

Povidaji si dve jalovice na pastve. "Je to tady nuda dneska." "Uz jsi se sla podivat k silnici pocitat auta?" "Byla jsem tam. Stala jsem za ostnanym dratem nejmene hodinu a za celou tu dobu projelo kolem jenom jedno stare kaslave auto." "Co budeme delat?" "Ja nevim. Pas se, kouka sem tvoje mama." "Co se takhle bavit o bejcich?" "O bejcich? Vzdyt je tu jenom jeden a to je nas tata." "Pojd ho drazdit." Jalovice projdou kolem byka, ale ten si jich nevsima. Zkusi to jeste jednou, tentokrat projdou tesne kolem nosu. Stracena ocasem zavadi o krouzek. Byk tahle zabuci. To uz je tu jedna mama a jalovice odezene. "Co vas to napada drazdit byka?" "Vsimla jsi si, jak mu visi moudi?" Jalovice se zakuckaji travou a uz slysi vyhruzne zabuceni obou krav matek. "Mamo, dostaneme noveho byka? Tenhle je nas tata a uz je nejaky stary." "Slysela jsem, ze pujdete do noveho stada, kde bude mladsi byk." "Jakou bude mit barvu?" "Je, ja bych chtela mit cernobile telatko." "Holky, nemyslete na hlouposti a zerte." "Ty, Maleno..." "Co?" Jalovice prezvykuje. "Byla jsi uz tamhle u tech kericku?" "Proc?" "Roste tam takova aromaticka trava. Kdyz ji sezeres, tak se ti mota hlava." Jalovice se pomalu presunou ke kerikum, aby nevzbudily pozornost. Zerou travu. Pak zacnou skakat a vyvadet. Pokouseji se preskakovat pres kere. "Co to tam maji?" "Snad nechytily strecka?" Matky se k jalovicim rozbehnou poklusem a odezenou jalovice od keriku. Ale to uz se jalovicim motaji nohy, podklesavaji v kolenou a nakonec padnou na travu a spi. Matky si vzdychnou a nechaji je spat. "Uz aby je odehnaly do noveho stada s novym bejkem. Jinak nedaji pokoj." "Uz ho maji?" "Farmar odjel na aukci. Chce holstynaka. Asi jednoho priveze." "Stracena by chtela cernobile telatko." "Ta si toho navymysli. Vezme, co bude a bude rada." Jalovice probudi nocni rosa a vyti kojotu. "Mne boli hlava." "Ja mam zizen." Cele stado spi, kdyz jdou k napajedlu. Dlouze piji. Malena zvraci. "Mne je spatne." "Tak si lehni." "Mne je spatne i kdyz lezim." Nemely jsme to zrat." "Kdyz mne se po tom zdaly krasne sny." Prosim te, jake?" "O tom, ze zpivam v opere. Tobe se nic nezdalo?" "Zdalo." "Co?" "O tom, ze mam telatko. Bylo cernobile, byl to bycek a ja mu ukazala tu travu, co jsme sezraly, a rekla mu, ze ji nesmi zrat. A on poslechl. Byl to hodny bycek." A za chvili: "Uz je ti lepe?" "Trosku. Pojd spat." Cele stado spi. Vpovzdali vyji kojoti, zatimco kovboj objizdi stado. Obema jalovicim se zda o novem byku. To byly posledni bezstarostne dny Maleny a Straceny na dlouhou dobu. Farmar noveho byka tentokrat neprivezl. Uhodila sucha. Puda praskala a tvorily se v ni trhliny. Kravy rano lizaly rosu a v devet hodin se tlacily ve vodnim napajedle, aby si aspon trochu ochladily nohy. Vody bylo v napajedle malo a menila se v blato, a i to vyschlo. Trava zezloutla a suse chrastila. Byly dny, kdy foukal horky vitr a vhanel pisek a prach do oci. Kravy polehavaly unavene ve stinu stromu. Spatne se jim dychalo a zacaly hubnout. Farmar mel sve stado rad. Bylo to pekne stado. Uz mel spocitano, kolik utrzi za mlade bycky a snil o tom, ze prikoupi sousedni pastviny. Zoufaly farmar odjizdel v noci s privesem nakoupit seno. Jel az do Nebrasky. Privezl seno jednou, dvakrat, a stejne videl, ze bude muset zacit porazet, aby kravy nezacaly padat samy. Nechal porazit pres polovinu stada. Nejdriv mlade bycky, potom stare kusy. Jalovice a jejich mamy pretrvaly. Jalovice uz nemyslely na blbosti. Unavene lezely ve stinu stromu nebo se pokousely zrat suchou travu, ktera pichala v tlame. Sucho trvalo ctyricet dni. Po ctyriceti dnech prisly bourky a prinesly privaly deste. Voda zaplnila napajedlo, vyschly sezonni potok se rozvodnil a trava se zazelenala. V te dobe farmar odehnal mlady dobytek na nove pastviny a privezl noveho byka. Holstynaka. Aby jalovice nemyslely na blbosti. Stracena se celou zimu pilne pasla a vucihledne pribyvala na vaze. Na jare mela telatko. Maleho holstynacka. Malene se byk nelibil, libila se ji Stracena. Mela jemne, chutne maso. Z nedostatku jineho umisteni pridal hospodar ke stadu vola, ktereho mu nekdo dal. Vul byl klidny, tichy, a venoval se hlavne paseni. Pak se zacalo stado rozbihat, preskakovat oploceni z ostnateho dratu a lezlo sousedovi do zita. "To dela ten vul." Rekla farmarova zena. "Kdepak", oponoval farmar. "To dela tamhleta velka krava." Z velke kravy bylo maso pro celou rodinu na cele dva mesice. Stracenin bycek skotacil, vyhazoval kopytka a vubec mel velikou radost ze zivota. "Skoda, ze takovy pekny bycek bude muset na jatka." Litovala bycka hospodarova dcerka. "Je to stastny bycek. Bude z nej dobre maso, ktere si od nas zakaznici radi koupi. Nebude chutnat jako stara neuroticka slepice, kterou jsme meli minulou nedeli k obedu. Nas dobytek je spokojeny a proto prodavame dobre maso." Sel si zapalit dymku a cestou odsunul nohou dalsi hysterickou slepici. On mel rad dobytek. Slepice patrily jeho zene. Copyright (c) Marie Neumann Pottsville, 7/2010