Jeskyne 2.9

Medveda jsem uz dlouho nevidela, bylo tu ticho a pohoda. Nekolik pristich dnu jsem se venovala sberu ostruzin a jejich prodeji na trhu. Vecer jsem chodila brzy spat. Ani jsem nemela chut si pustit radio. Pusobilo by rusive. Radeji jsem naslouchala tichu. Na zpatecni ceste z trhu jsem si vsimla roje vcel u stareho vykotlaneho stromu. Zitra se na ne podivam. Rano jsem se vybavila velikou svacinou a obedem v jednom (velky krajic chleba, kus kralika a lahev vody). Zivit lesnimi orisky se budu az v zime. Zabarikadovala a zamaskovala jsem jeskyni. Ted, kdyz uz neco mam, tak o to nechci prijit. To je pozustatek ze zivota v civilizaci, a vyzbrojena pytlem na sbirani, odesla jsem smerem ke smetisti. Nezapomnela jsem si s sebou vzit patricne obleceni na setkani se vcelami. Jestlipak to jsou opravdove vcely? Smetiste bylo zhruba pet kilometru od jeskyne. Takze budu kutalet sud do kopce a budu si rikat, ze jsem moderni Sisyfos. Doufam, ze se nebude kutalet zpatky. Po ceste jsem dobre prozkoumala vykotlany strom. Byly to vcely! U holinky na smetisti jsem nechala kousek kralika pro mamu kocku. Kotatum dobre vonel, a uz se drala ven. Doufam, ze uz maji zuby. Nerada bych jim ublizila. Vcera jsem sud kousek odkutalela a zaklinila kamenem. Prece bych jenom nechtela dopadnout uplne jako Sisyfos. Asi po dvou stech metrech jsem si kouleni zacala rozmlouvat, jako, ze je to blbost kutalet dreveny sud, a ze stejne vypada prilis vyschly, a destova voda z nej potece, atakdale., atakdale. Jeste jsem chvili koulela, aby to byl aspon kilometr, protoze mi kralik a pstruh na celych pet dni kouleni nevystaci. Prosla jsem kolem velikeho dubu a zabocila doleva. To bude delat deset kilometru v jednom dni - to bych pri sve lenosti v meste nikdy neusla - a dosla k vykotlanemu dubu. Vceli roj tam nebyl. Oblekla jsem se za strasidlo a vysplhala k otvoru. Medove plastve tam byly s relativne malo vcel. Vytahovala jsem plastve s rukou v rukavici a plnila pytel. Prvni pokus a ani jedno stipnuti. Byly to medove vcely. Pomalu jsem se vlekla domu. Vsimla jsem si zloutnoucich listu. Nastalo indianske leto. Bratr se sestrou byli kdysi davno v lete na lesni brigade a prinesli domu plastve medu, takze jsem vedela, jak je jist. Znovu jsem se zacala tesit na sud, jak pro kazde umyti nebudu muset chodit do potoka. Ulovila jsem dalsi rybu, a spokojena s vysledkem dne, jsem dosla domu. Televizi jsem pred tim nemela, a tak mi ted nechybi. Noviny si prinasim z kazde navstevy mesta a tak se dozvidam zpravy - i kdyz nekdy s nekolikadennim zpozdenim. Pokracovani.