Jeskyne 2.11

Po valeni sudu jsem si lehla a usnula. Kdyz jsem se probudila, hadala jsem podle slunce, musely byt ctyri hodiny. Prospala jsem cast odpoledne. Vzala jsem igelitky a sla se podivat na mitinu, kolem ktere rostly lisky. Pripadam si jako veverka. Ty porad ted behaji po lese a shaneji jidlo na zimu. V zakouti jsem nasla nekolik lisek, ktere jsem jeste neocesala. Natrhala jsem jeste nejake liskove orisky. Mezi liskami byla svestka obsypana zralymi svestkami. Zajasala jsem. Ovoce mi chybelo. Naplnila jsem igelitky, odnosila domu, vysypala do papirovych pytlu a do krabic, a sla jeste jednou pro svestky. Uz se stmivalo. Na mitine poletovaly svatojanske musky, neco skrehotalo zpovzdali a srnky vychazely se past na mitinu. Neohrabany chroust mi narazil do cela, narazem ztratil rovnovahu, neco zabrucel, ale podarilo se mu vyrovnat, a pokracoval v letu. Neco zasustilo v mlazi, zableskl se sedivy ohon, asi to byla liska. Rodina skunku prosla kolem okraje lesa. Nevim, ktery ze skunku ma na zadech jeden pruh, a ktery dva. Ten s jednim rodinu vedl, za nimi cupitala radka osmi mladych, a rodic s dvema pruhy uzaviral procesi. S plnymi taskami jsem se vratila do jeskyne, zabarikadovala vchod a rozsvitila svicku. Svicka vonela jako jahody. Vecer jsem poslouchala radio, zbavovala orisky zelenych slupek a sypala orisky zpatky do pytle. Snazila jsem se v jeskyni udrzovat poradek, odpadky pri vareni spalit nebo v koute schranovat na otop. K veceri jsem mela krasne, fialove a stavnate svestky. Dalsi den mne cekalo valeni sudu. Sud jsem konecne dokoulela k jeskyni, postavila na pisecnou plosinku u leve steny jeskyne, a oprela o skalu. Nevypadal nejlepe. Spis se tvaril, ze se rozpadne, protoze byl rozeschly, takze cele valeni bylo mozna nadarmo. Treba se zpevni, az se naplni destovou vodou. Dalsi den jsem pozorovala husy tahnouci na jih. Den nato jsem odjela do mesta. Nakoupila potraviny, pilku kosu a zasla do knihovny vyhledat, jak se buduje septik a delaji svicky. Zasla k holici se nechat ostrihat, objednala se u lekare na rocni prohlidku, a zasla na kafe. Sedela jsem u okenka v Dunkin Dougnuts, pila pomalu velikou kavu se smetanou, a pozorovala lidi. Citila jsem se trochu nesva. Uz nejsem na lidi zvykla. Jeste jsem se zastavila v obchode pro mydlo, prasek na prani, a dalsi toaletni potreby. Kavu jsem si s sebou vzala do pradelny, a nacpala tri plne pracky spinaveho pradla. Pradlo se pralo a ja sedela na okne, pokracovala v piti, vychutnavala pozitek z dobre kavy, i kdyz byla vlazna, a cetla si noviny. Nastesti v pradelne nikdo jiny nebyl, takze jsem mohla nalozit susicku a cekat az se pradlo ususi. Pokracovani.