Jeskyne 2.3

Jedna Ruska mi rekla, ze dub uklidnuje. Spala na polstari naplnenem dubovym listim. Zasla jsem s cernym,igelitovym pytlem k dubu na rozcesti a naplnila nasbiranym lonskym listim. Pytel jsem dotahla do jeskyne. Cestou jsem zaznamenala zvireci pach z prvni jeskyne. Casem se pokusim vyrobit luk a sipy, nebo prozatim aspon posbirat klacky. Na topeni, na obranu a na zabarikadovani jeskyne. Zbytek odpoledne jsem stravila nosenim listi a sbiranim dreva. V lese je ho dost, nejenom na deset zim, ale naporad. Sekyrka by se hodila. Klesti jsem narovnala a uskladnila pod vyklenkem po prave strane jeskyne. Bude po ruce a neni videt z cesty. Listi jsem rozprostrela na pisek ve vyklenku a polozila na nej deku. Tam budu dnes spat. Bylo leto. Nemela by mi byt zima. Kde si budu delat ohynek? Pred jeskyni nebo uvnitr? O tom budu premyslet rano. Vlastne je to dost jasne. Jeskyne nema komin. Zitra rano pujdu hledat potok. Vim, ze neni daleko. Nasbiram vic listi a klesti. Nasbiram jahody, boruvky zatim jeste dozravaji. Budu se rozhlizet po houbach. K veceri jsem mela mleko, chleba a jahody. Zabarikadovala jsem vchod a sla spat brzy po setmeni. Delat. Nemyslet. Spala jsem tvrde. Neni se co divit, kdyz jsem probdila minulou noc na letisti a v letadle to bylo spis drimani, nez spani. Ve ctyri rano mne vzbudil koncert ptaku. To nebyla jedna kapela, ale hned nekolik orchestru najednou. Prehlusovali jeden druheho - i bubny a cinely si pritahli. Nemelo smysl se pokouset spat. Mela jsem chut na kafe, ale nemela jsem ho v cem uvarit. Nechtela jsem jet do mesta kupovat nadobi. Moje fondy byly omezene. Kdyz jsem vcera zahybala ze silnice na lesni cestu, vsimla jsem si hromady odpadku, co tam nahazeli lide. Bylo tam kanape, pneumatiky od aut, derava matrace, zbytek postele s vycnivajicimi pery. A zahledla jsem panev. Kafe jsem mela. Posnidala jsem mleko, chleba, a otevrela konzervu s pastikou. Mleko budu muset rychle vypit. Lednicku, mikrovlnnou troubu nebo sporak v jeskyni mit nebudu. Treba si casem, az se zabydlim, poridim kozu. S rucnikem, mydlem a kartackem na zuby jsem se vydala k potoku, ale nedorazila. Byl tam medved. Byl hnedy, a o neco vetsi nez bernardyn. Tak tomu se vyhnu, a ode dneska se budu vyhybat jeskyni na pokraji skal. Nemela bych se prestehovat nekam jinam? Kde ale najdu takovou peknou jeskyni? Konec koncu medvedi v zime spi, takze od nej bude v zime pokoj. Dosla jsem ke skladce, vytahla vcelku jeste dobrou litinovou panev, nasla par hrncu a sklenic, nechala lahve a plechovky od piva, kde byly, a vratila se s nalezem, a vic dubovym listim domu. Pokracovani