Jeskyne 2.1

Sestra mi rekla, jestli se jeste jednou ukazu, tak me srazi ze schodu. Bydli ve tretim patre, tak jsem vzala jeji hrozbu vazne. Sebrala jsem svuj veliky kufr na koleckach a vypadla jsem. Jeste jsem nikoho predtim nevidela, aby ji sla pena od pusy. Pomalu jsem tahla kufr ze schodu a nemyslela jsem. Venku jsem vrazila do chlapka, ktery vypadal velice prekvapene. Asi poslouchal. Mely jsme otevrena okna a tak urcite vsechno slysel. Zamirila jsem s kufrem do cukrarny. "Jednu rakvicku po ranu, prosim." Zazertovala jsem. Vzdycky se snazim sama k sobe se chovat hezky. Jedla jsem rakvicku ve stoje u pultu a jeste jsem nemyslela. Co ted? Na tramvaj, vystoupit, dokodrcat do antikvariatu, koupit nejake knizky, vyhnout se tem, ktere mi spadly na hlavu z horejsiho regalu, cekat na refyzi na dalsi tramvaj. "Pani, vy mate pekneho pejska." Pani se usmala a pejsek a ona pokracovali v ceste. Do tramvaje, kolem jatek, tady blizko Slavka kdysi pracovala. Chodila jsem ji pomahat. Soustredit se. Z tramvaje na autobus a autobusem na letiste. Letadlo mi odleta az rano. Ale co tady. Mesto plne vzpominek. Kdysi davno jsem tu byla doma. Ale jak sestra rekla: praskla jsi dvermi, zabouchla jsi branku, jak jsi si ustlala, tak jsi si lehla. Zadna oslava navrativsich emigrantek se nekona. Rekla, jak jsi si ustlala, tak jsi si lehla. Nikdo te nevyhanel. Ne, nikdo me nevyhanel. Za stestim, za stestim, tou muskou zlatou. "Mela jsi vlastni byt", druha sestra komentovala. Do tretiho patra v zime kazdy den dva kybliky uhli. Pred odchodem jsem palila fotky, dopisy. Dojela jsem na letiste, dala kufr do uschovny a chystala se stravit noc na cervene plastikove zidlicce. Naproti pres ulici, za stanicemi autobusu, byla samoobsluha. Chodila jsem si tam pro male, dobre vypecene housky, az mi dosly ceske drobne. Rumun, nebo Bulhar mi predvadel, jak vyrabi domaci limonadu. Pridal cukr a vymackal citron do lahve s vodou, zatrepal, usmal se a rekl" "Lemonade." Zasmala jsem se take. Jeste rekl: "Jen podivat, ale nedotknout." Rozhodne ne. Lavicka je cerstve natrena. Co to placas? Jaka lavicka? To jsem si jenom vzpomnela na davne verse. Prece si nesednes na cerstve natrenou lavicku. Ne, to ne. Nakonec jsem v letistni hale zustala sama. I Bulhar odesel nekam jinam i se svou limonadou. Byla to dlouha noc. Nemyslet. Pokracovani.