Jeskyne 2.10

Vecer jsem lezela ve spacaku a premyslela. Vsechno, co zatim delam, se mi zda chaoticke. Ano, chystam se prezit zimu v Pennove lese a stradam potraviny na dobu, kdy bude vsechno zasnezene, a ja nebudu moci z jeskyne ven. Moje latrina je z tretiny vyhloubena. Budu muset vytvorit neco jako septik. Poznamka: priste se zastavit v knihovne a podivat se na Internet, jak se dela septik. Poznamka dve: s cistyma rukama! Do mesta staci zajet ted jednou za mesic, vyzdvihnout postu a doplnit zasoby. Zitra a dalsi ctyri dny koulet sud a krast med vcelam. Pokracovat ve sberu potravin. Mam chut na brambory. Zahledla jsem nejake rostliny jim podobne. Podivat se az bude vhodny cas a vykopat. Vykoupat se v potoce a chytat ryby. Prouzky pstruha se na strome ususily dobre, a diky prosoleni, ani moc nesmrdi. Ale smrdi. Smrdi jako ryba. Smrdi jako smradlava ryba. Hub jsem nasusila dost. Budou s ryzi. Poznamka: sehnat kotlik na vareni. Co mi nechybi: telefon. O svetove novinky jsem uplne ztratila zajem. Vic me zajima, kolik veverka vyvedla mladych a hryze mne svedomi za zabiteho kralika. Poznamka: nasusit seno na zimu pro kraliky. Posloucham cvrcky a podle oblohy odhaduji pocasi. Meli jsme hezke, slunne leto. Prselo jenom obcas a to bylo v jeskyni porad co delat. Poznamka: Sehnat vosk a knoty na svicky. Najit si, jak se vlastne delaji. Poslala jsem Jirkovi e-mail, ze bydlim v lese a mam za souseda medveda. Odpovedel neco ve smyslu, abych si dala na nej pozor. Vubec jsem na medveda nezapomnela. Asi se toula. Zaletnik jeden. Dalsi rano. Uplne jsem zapomnela na vedeni si kalendare, tak ani nevim, jetli je pondeli nebo sobota. Je cas na valeni sudu. Zabalila jsem si jidlo a nenamahala se s varenim kafe. Vody se napiju z pramene nad smetistem. Udelala jsem si zachazku, abych se podivala na kotata. Byla tam dnes s nimi vyhubla cernobila cica. Sycela na mne, ale neutekla. Byla to asi zdivocela domaci kocka, ktere se moc nevedlo. Hodila jsem ji kousek kralika, ktery zhltla ze vzduchu. Tak jsme se rozdelily. Chvilku jsem se na ne zpovzdali koukala. Mama sebou placla na zem a kotata se horlive nacpala k cecikum a krmila se. Kotata byla kulata, ale mama ne. Chybejici jidlo jsem nahradila vodou a sla koulet sud, Pri valeni mi zblunkala voda v brise. Snazila jsem se uvalit vetsi kus nez vcera, ale davala jsem si pozor, abych se nenamohla, nebo nenarazila se sudem na kamen. Dovalila jsem ho az k mistu, odkud jsem videla rozcesti s dubem, Byla jsem unavena. Zajistila jsem sud kameny a sla do jeskyne. Vcely jsem dnes vynechala. Stoji mi ten sud za to? V duchu jsem videla sud s destovou vodou hned vedle vchodu do jeskyne. Stoji. Je zajimave, ze jsem za cele dva mesice, krome jedne navsevy hajneho, zadneho cloveka v lese nevidela. Zvirat je tu habadej, a uz si na mne zvykaji. Pokracovani.