Prechazim silnici u kostela. Na obloze se klene obrovska duha. Se mnou prechazi zena. "Dekuji za duhu". Usmejeme se na sebe, protoze jsme zrovna dostaly darek - darek duhy, ktery nam vydrzi cely den.
Jdu pesinou pro kola. Na pesine stoji divajici se zena. Spadane listi pod stromem je odrazem koruny stromu. Odrazem na zemi, jako odrazem ve vode, ale listi je opravdove. Stojime v uzasu nad obrazem, ktery nam bylo spatrit. Obohacene pohledem, korunou stromu poustejici marnotratne listi, dekujeme, rozchazime se, v srdci a ocich si odnasime obraz javoru strasajiciho zlute listi. Je podzim.
Copyright (c) Marie Neumann
Pottsville, 2/15/2012
No comments:
Post a Comment