Tohle je stary dum

Sedime s kamaradkou v kuchyni a pijeme kafe. Jack je chvilku s nami a potom oznami: "Jdu se vysprchovat." Kamaradka se do mne obuje: "To ti musi vsechno hlasit?" "Tohle je stary dum." Kamaradka si vetu premila v hlave a pri tom popiji kavu. Poskytnu vysvetleni: "Kdyz se nekdo sprchuje, tak pouziva horkou vodu. Kdyz jsem na devate ulici zapomnela a sla jsem myt nadobi, tak se z koupelny ozval rev, protoze ten, kdo se zrovna sprchoval, se musel sprchovat ve studene vode." Kdo rval byl obvykle muj syn.
Stary dum ma svoje mouchy stejne jako stari lide. Dvere se nedoviraji, nebo je zavreme, a ony se samy od sebe otevrou. Nekdy je otevre kocour, kdyz chce jit spat do sklepa.
Kde je kocour? Nekde schovany, protoze zrovna se mnou nemluvi. Kamaradka resi dalsi otazku: "On s tebou kocour nemluvi? Proc?"
"Mam alergii na kocky a on mi predminulou noc spal na hlave, tak jsem pred nim zavrela dvere v loznici. On se zase udobri."
Popijime kavu. Venku je hezky. "Chces jit se mnou na prochazku?" "Kam?" "Na hrbitov." "Ty tam nekoho mas?" "Ne, ale je to hezky hrbitov a tak tam lide chodi na prochazku." Kamaradka se viditelne otrese. V Praze lide na hrbitov nechodi, pokud nemusi. Jdeme se courat po ulicich, prohlizime si domy a divame se, co zrovna kvete.
"Nestyska se ti nekdy?" "Ne. Jsem tady uz dlouho."
Uz nemyslim na rozdily mezi tam a tady. Povidame si o knizkach, filmech a vystavach. Porovnavame, co vychazi tam a co tady. Kdyz je to dobre, tak se to objevi tam, a kdyz je to dobre tam, tak se to treba objevi tady. "Dobre" znamena, kdyz to vydela penize. "Dobre" se ridi poptavkou trhu.
"Jenom stare domy maji svoje mouchy tady."
"Nase stare domy a i nove maji take svoje mouchy."
Rozesmejeme se.

Copyright (c) Marie Neumann
Pottsville, 4/9/2012