Usmevy

Stradam usmevy do krabicky od sirek. Kdyz je plna, tise je rozdavam. Stradam pozdravy do kapes u kalhot, pak je marnotratne trousim za sebou. Oteviram dvere, drzim dvere, prochazim, kdyz je nekdo drzi pro mne. Divam se do oci, pohledy se vraceji. Pluji jako lod prostredkem ulice, s hlavou nahoru. A tak chodim zprima a s nosem nahoru. Nasloucham zpevu ptaku. Podzim kraci lesy a meni barvy stromu. To je krasy, to je krasy. Copyright © Marie Neumann 2009