Toulani

Chtela bych se jen tak toulat,
mrholenim podzimu jit,
kolem malych natlacenych domku,
a snit o tom jeden z nich mit.
Obe dve nohy by slapaly tak,
jak dve zdrave nohy chodi bez hole
po pesine v lese - slysis?
Tam nekde blizko je vodopad
a v dalce je slyset beceni ovci,
buceni krav a stekot psa.
Nikdo me nedoprovazi,
nikdo se za stromy neskryva
a nehlasi, tady se coura
Mana jedna uzalovana, oskliva.
Jen tak jit, dychat cerstvy vzduch
a nekourit na hajzlu, ani na ulici,
a vubec nikde nekourit.
Maly domecek mit a v nem kocku,
co se dvakart do roka mrouska.
Maly domecek mit a nikoho nezdravit,
jenom pani na rohu ulice,
protoze si zlomila nohu a ted nechodi.
Dojit ji pro vodu, jenomze ona chce
caj s rumem a kostkou cukru,
a take prinest chleba a vubec cely nakup,
protoze pani se nepostavi na nohy.
Zatim toulavou kocku prejelo auto
a na toulani bez dozoru neni klid.
Pani uz chodi a tak se vyhybam
rohovemu domku dole v ulici,
protoze by treba jeste chtela podekovat.

Copyright (c) Marie Neumann
Pottsville, 3/15/2015