Denka

Do zahradky se nam nastehovala denka. Je to zviratko mensi nez laboratorni krysa, s ocaskem, ktery vypada jako stetka na vymyvani lahvi, a bilymi a cernymi prouzky na zadech. Moc roztomile zviratko. Kdyz jsem objevila prvni diru blizko kamene a sikovne umistenou mezi rajcatovymi keriky, ozvala se ve mne venkovanka. "Zere nam urodu. Zlikvidovat." Poslala jsem na ne kocku. Kocka ocichavala, ale bud se stydlive zviratko dobre schovavalo, anebo je kocka spis na ptaky. Za nekolik dni se objevila dalsi dira mezi mrkvemi. Mluvila jsem se sousedkou a ukazala ji diry. "To je cerny krtek." Cerny nebo zeleny, musime ho zahubit. Velkomestsky Jindra prohlasil: "Nech to zviratko byt. Ma stejne pravo byt na zahradce jako ty." Pomstychtive jsem vysilala kocku ven a vysypavala pouzity pisek do der. Diru u kamene jsem zacpala kostalem od zeli. Nekolik dnu se zvire neukazala. "Asi pochopilo, komu patri zahony, myslela jsem si. Kocour si je oznackoval." Chyba. Za prve to nebyl krtek, ale mala denci samicka. Musi to byt samicka. Videla jsem vetsi denky. Za druhe denka pockala az mocovina vyvane, vyklidila diry a vycistila zaprazi. Denky udelaji vsechno pro buraky. Dnes jsem ji vysypala asi patnact buraku na zahon. Jeste je ted sbira a nosi do diry. Vrabci, kteri jsou stejne velici jako ona, ji zvedave pozoruji, ale kdyz se priblizi, denka se po nich ozene. Buraky jsou jeji. Shanclive zviratko si vsechny buraky odnosilo do diry. Do te mezi mrkvemi. Kdyby ted nekdo zatrepal dirou, tak by pekne harasila. Neco nam vyhrabava cibulky tulipanu a anemonek, tech, ktere jsem vcera zasazela. Nevidela jsem denku je vyhrabavat. Chodi nam sem veverka na slunecnicova seminka, houpe se na slunecnici, a protoze je tezka, slunecnice lame. Treba to je veverka. Jenom vim, ze uz nebudu kupovat zadne tulipanove, ani jine cibulky. Obcas nasypu nejake buraky. Zahonky patri dence. Copyright (c) Marie Neumann Pottsville, 10/ 29/13