Veprove hody

Chrochtaji, slintaji, prdeji, krkaji, kdyz jedi mou krev a zerou me maso. Sliny jim od hub kapaji. Palickou drti me kosti, vyssavaji morek a za syrova vybiraji mozek malinkou stribrnou lzickou, kterou Janicka dostala ke dni sveho narozeni. Hlasite srkaji, aby i na ostatni zbylo, protoze v tom nechteji byt sami. Rika se tomu kolektivni vina. Co chces? Ty v tom take jedes. Take ses cpal jitrnicemi a krvavou tlacenkou. Jenom to vim, ze dabel prisel z Jihu. Prijedes na zabijacku? Vloni jste mne nepozvali. Prase bylo male, neduzive, vsak proto jsme ho museli zabit. Prijed, bude moravske uzene. Copyright © Marie Neumann 2010