Reflexe

Prechazim silnici u kostela. Na obloze se klene obrovska duha. Se mnou prechazi pani meho veku: "Dekuji za duhu", rika. Usmejeme se na sebe, protoze jsme zrovna dostaly darek - darek duhy, ktery nam vydrzi cely den. Je podzim. Jdu pesinou pro kola. Pod stromem stoji pani. Spadane listi pod stromem tvori korunu stromu. Spadane listi je odrazem koruny, odrazem na zemi, jako odrazem ve vode, ale spadane listi je opravdove. Stojime v uzasu nad obrazem, ktery jsme mely moznost spatrit. Obohacene pohledem, korunou stromu marnotratne poustejici listi, dekujeme, rozchazime se, a v srdci si odnasime obraz javoru, strasajicih zlute listi podzimu. Copyright (c) Marie Neumann Stephenville, Pottsville 2011