Zelezna past

v koute zahrady rezavi. Uz dlouho nikdo neprisel v tu cast a malokdo o ni vi. Nikdo nevi proc tam past lezi. Zapomenuta, tise rezavi - - a ceka, az jednoho dne do rohu zahrady nekdo zavita. A pak sklapne. Jako masozrava rostlina. Nechci byt pasti. Radeji bych byla pampeliskou, tim plevelem, ktery nici travniky, jak se smeje zlutymi slunicky zahradnikovu umeni. Jenom ne pasti Jenom ne pasti Jenom ne pasti. Copyright (c) Marie Neumann Pottsville, 4/2/2013